V týdnu od 17. do 21. srpna 2026 se uskutečnil již třetí ročník letního AUTENT tábora, opět v osvědčeném objektu staré školy ve Strašicích. Devět klientů a pět asistentů prožilo společně příjemný týden naplněný různými aktivitami, které jen tu a tam překazily rozmary počasí.
Tým asistentů skvěle doplnili rodiče Edy, kteří se kromě náročné péče o něj zapojili do všech aktivit a stali se cennými pomocníky při realizaci táborového programu (a skvělými společníky při večerním povídání u ohně). Díky výborným zkušenostem na příštím táboře rádi přivítáme i další rodiče.
Komfortní mikrobus přivezl všechny táborníky od AUTENT centra do Strašic a začalo umísťování v pokojích, vybalování a příprava oběda. Když mluvíme o jídle, celou dobu se servírovala tak dobrá jídla, že si většina klientů i asistentů běžně přidávala (někteří klienti dělali pokusy i o druhý přídavek :-)). Kromě dalších kuchařů měl na vybrané kuchyni lví podíl náš kolega Karel Urban ve své dvojroli asistenta a (skoro) profi kuchaře.
Pro klienty jsme připravili bohatý program – každý den byli na procházce po okolí Strašic, ve čtvrtek se pak konal celodenní výlet na lovecký zámeček Tři trubky a na rodinnou farmu Zvířátkov v Olešné. Aktivity na základně zahrnovaly několik fotbalových utkání, hry na pozemku, návštěvy nedalekého hřiště, pomoc s přípravou dřeva na ohřev vody a na táboráky, které se konaly skoro každý večer. Dle počasí se pak buďto u ohně nebo v jídelně zpívalo s kytarou, tančilo, klienti doprovázeli písničky na různé nástroje (některým to šlo opravdu dobře).
Po celou dobu byly táborové aktivity koncipovány jako rozvojové – kluci (tentokrát holky chyběly) se učili určovat trasu, hledat turistické značky a různé objekty pro orientaci, museli si sami nebo s mírnou dopomocí vzít adekvátní oblečení, pití atd. I při osobní hygieně jsme dbali na rozvoj samostatnosti a sebeobsluhy jednotlivých klientů.
Důraz jsme kladli i na vysokou míru socializace, společných aktivit a vzájemných interakcí, což je u klientů s PAS náročné, nicméně nás výsledky velmi potěšily. Až dojemné bylo, jak se starší kluci sami starali o menší děti s pohybovými nebo smyslovými omezeními.
Letošní tábor opět ukázal důležitost odlehčovacích aktivit, díky nimž si rodiny s dětmi s PAS mohou aspoň chvíli odpočinout od náročné péče o ně. Nadšení rodičů i klientů pak pro nás bylo tou největší odměnou.
Tak zase za rok!
Kamil Obluk, AUTENT
