Novinky

Oznamujeme rodičům a klientům, že muzikoterapie v AUTENT centru proběhne v úterý 3. 11. 2026 od 15:00 do 16:30, opět pod vedením Jasmíny. Zájemci se mohou hlásit u Mgr. Klípové, tel. 601 288 368.

V týdnu od 17. do 21. srpna 2026 se uskutečnil již třetí ročník letního AUTENT tábora, opět v osvědčeném objektu staré školy ve Strašicích. Devět klientů a pět asistentů prožilo společně příjemný týden naplněný různými aktivitami, které jen tu a tam překazily rozmary počasí.

Tým asistentů skvěle doplnili rodiče Edy, kteří se kromě náročné péče o něj zapojili do všech aktivit a stali se cennými pomocníky při realizaci táborového programu (a skvělými společníky při večerním povídání u ohně). Díky výborným zkušenostem na příštím táboře rádi přivítáme i další rodiče.

Komfortní mikrobus přivezl všechny táborníky od AUTENT centra do Strašic a začalo umísťování v pokojích, vybalování a příprava oběda. Když mluvíme o jídle, celou dobu se servírovala tak dobrá jídla, že si většina klientů i asistentů běžně přidávala (někteří klienti dělali pokusy i o druhý přídavek :-)). Kromě dalších kuchařů měl na vybrané kuchyni lví podíl náš kolega Karel Urban ve své dvojroli asistenta a (skoro) profi kuchaře.

Pro klienty jsme připravili bohatý program – každý den byli na procházce po okolí Strašic, ve čtvrtek se pak konal celodenní výlet na lovecký zámeček Tři trubky a na rodinnou farmu Zvířátkov v Olešné. Aktivity na základně zahrnovaly několik fotbalových utkání, hry na pozemku, návštěvy nedalekého hřiště, pomoc s přípravou dřeva na ohřev vody a na táboráky, které se konaly skoro každý večer. Dle počasí se pak buďto u ohně nebo v jídelně zpívalo s kytarou, tančilo, klienti doprovázeli písničky na různé nástroje (některým to šlo opravdu dobře).

Po celou dobu byly táborové aktivity koncipovány jako rozvojové – kluci (tentokrát holky chyběly) se učili určovat trasu, hledat turistické značky a různé objekty pro orientaci, museli si sami nebo s mírnou dopomocí vzít adekvátní oblečení, pití atd. I při osobní hygieně jsme dbali na rozvoj samostatnosti a sebeobsluhy jednotlivých klientů.

Důraz jsme kladli i na vysokou míru socializace, společných aktivit a vzájemných interakcí, což je u klientů s PAS náročné, nicméně nás výsledky velmi potěšily. Až dojemné bylo, jak se starší kluci sami starali o menší děti s pohybovými nebo smyslovými omezeními.

Letošní tábor opět ukázal důležitost odlehčovacích aktivit, díky nimž si rodiny s dětmi s PAS mohou aspoň chvíli odpočinout od náročné péče o ně. Nadšení rodičů i klientů pak pro nás bylo tou největší odměnou.

Tak zase za rok!

Kamil Obluk, AUTENT

První letošní víkendový pobyt jsme v březnu prožili v Hrádku u Vlašimi. Šest kluků z Autentu vyrazilo se svými asistenty do Staré školy, kde jsme našli příjemné zázemí pro společný čas i nácvik běžných dovedností. Už po příjezdu nám bylo jasné, proč je Hrádek u Vlašimi význačným poutním místem. Je to klidné a krásné místo, které člověka přirozeně zpomalí a zve k procházkám po okolí.

Velmi jsme ocenili vstřícný přístup místní farnosti i otce Jerzyho. Skvělé zázemí nám poskytla také dobře vybavená kuchyně, kde jsme si po celý pobyt sami vařili. Vedle samotného pobytu jsme si průběžně procvičovali i každodenní činnosti, které posilují samostatnost a jistotu v novém prostředí.

Kluci zvládli cestu vlakem s přestupem, zkoušeli orientaci v terénu, chodili na procházky, hráli hry a večer si užili i společnou diskotéku. Velkou radost přinesla také hra na kytaru a zpěv, o které se postaral zakladatel Autentu Kamil Obluk. Stejně důležité ale bylo i společné stolování, příprava jídla, mytí nádobí, úklid nebo povlékání postelí.

Víkend v Hrádku pro nás byl dalším krokem na cestě k větší samostatnosti, spolupráci a dobrému společnému fungování mimo domácí prostředí. V Hrádku se nám navíc líbilo natolik, že jsme si rovnou domluvili další termíny a naše fanoušky budeme průběžně informovat o dalších zkušenostech z tohoto místa. Už teď víme, že se příště vypravíme na blízkou farmu, kde chovají koně, a velmi se tam těšíme.

Karel Urban, asistent AUTENT

Jaro nám zatím nakukuje do oken jen nesměle. My se ale ničeho nelekáme a vyrážíme vlakem za prvním letošním dobrodružstvím. Za cíl jsme si vybrali město perníku – Pardubice. A právě v cukrárně, kde se tradičnímu pardubickému perníku věnují už více než 100 let, návštěvu města zahajujeme. Paní Míša pro nás se svým týmem speciálně napekla perníčky, které jsme si sami ozdobili. Dozvěděli jsme se také, jak se těsto na perník správně připravuje a že před pečením může zrát i několik let. Pro kluky to nebyla jen dílnička, ale opravdový moment radosti. Najednou se rozsvítily oči a bylo slyšet spontánní „vidíš to, to je krása, to je úžasné“. Vyzkoušeli jsme si i drobný nákup, abychom si procvičili, jak správně nakládat s kapesným. Odvážíme si tak kromě silného zážitku i pár perníčků pro naše nejbližší a také perník s logem naší organizace. Pak už nás pohltilo město. Historické centrum, zámek a jeho valy, odkud je výhled, který umí doslova zastavit čas. Dali jsme si oběd v jedné z vyhlášených restaurací a zvládli jsme i cestování pardubickou MHD. Pro někoho možná maličkost, pro naši partu velká dávka soustředění, odvahy a samostatnosti. Na závěr jsme si ještě dopřáli krátkou zastávku v kavárně kousek od náměstí, kde nám k limonádě hrál bravurní pianista. Chtěli bychom na dálku poděkovat nejen týmu cukrárny a paní Míše, která nám ještě před cestou dala řadu praktických rad, ale i úžasné paní z recepce veřejných toalet na vlakovém nádraží, která nás doprovodila až na zastávku autobusu. Děkujeme také řidiči autobusu č. 8 za jeho vlídnost při cestě naší skupiny pardubickou MHD (svezl nás dokonce dvakrát), a obsluze restaurace, která nám ochotně připravila větší stůl a pečovala o nás jako o své štamgasty. Z výletu jsme si odnesli víc než jen suvenýry, odnesli jsme si i jistotu, že společně zvládneme zase o kus víc.

Karel Urban, asistent AUTENT